Navigace
Výběr jazyka
Obsah
CÍRKVE
Českobratrská církev evangelická
Evangelická církev v Prusinovicích
Evangelíci v Prusinovicích navazují na České bratry, kteří měli svůj sbor v této obci v době předbělohorské. K Jednotě bratrské se hlásili páni, kteří v Prusinovících vládli. Byl to rod pánů z Víckova. Jejich náhrobky jsou umístěny na zdech katolického kostela sv. Kateřiny. Kostel však nebyl původně zasvěcen sv. Kateřině, protože hlavní věž postavil a kostel obnovil r. 1601 Arkleb z Víckova, člen Jednoty bratrské, který jej zasvětil "ke cti a chvále blahoslavené Trojice svaté".
Po bitvě na Bílé hoře (1620) Jednota bratrská v obci zaniká, Bohunce z Víckova je majetek zkonfiskován a její manžel Václav Bítovský z Bítova je v roce 1628 popraven v Brně, protože v době třicetileté války se zapojil do bojů v dánském vojsku na straně protestantské.
Nastává období tuhé protireformace. V roce 1777 byl na Hostýně vyhlášen "falešný" toleranční patent, který dosvědčil, že na Valašsku protireformační činnost nebyla zcela úspěšná, mnozí zůstali věrni "víře otců" a přihlásili se k evangelické církvi. Někteří z těch, kteří tomuto "falešnému" patentu uvěřili, byli pak pronásledováni. Vyhlášení pravého tolerančního patentu však na sebe už nenechalo dlouho čekat. Došlo k tomu 13. října 1781 a vyhlásil jej císař Josef II. V obcích, v nichž se k evangelické víře přihlásí 500 osob nebo 100 rodin, mohl být vytvořen evangelický sbor. Bylo však možno přihlásit se jen ke světovým evangelickým vyznáním, tj. buď k luterskému (augsburskému) či reformovanému (kalvínskému, helvetskému). Evangelická církev byla pouze tolerována, trpěna, nebyla rovnoprávná s církví katolickou.
Prusinovičtí evangelíci hned po vydání tolerančního patentu vytvořili sbor, přihlásili se k vyznání luterskému a už v r. 1782 si přivezli ze Slovenska prvního svého faráře.
V roce 1789 však přešli k helvetské konfesi. Za prvního reformovaného faráře Štěpána Kulifaye byla v r. 1791 postavena na Kuchyňce prostorná modlitebna.
Je třeba říci, že mezi katolickou a evangelickou stranou docházelo k mnoha rozepřím a bojům. Nejkritičtějším obdobím byla léta 1800 - 1822, kdy sbor byl buď neobsazen či nedostatečně obsazen farářem, takže se zdálo, že již zanikne.
Situace se však stabilizovala a sbor začal pomýšlet na stavbu kostela. První přípravy se konaly za faráře Jana Šilera. Za jeho působení chodili však do evangelické modlitebny katolíci z Kyselovic, kteří ještě podle tolerančních zákonů nebyli propuštěni z katolické církve. Tím, že jejich účasti při bohoslužbách nezabránil, porušil Šiler toleranční zákony,
byl suspendován, pak odvezen na Špilberk, později do psychiatrického zařízení, prý "na základě pozorování o jeho duševním poblouznění a náboženském šílenství".
Prusinovický kostel se začal stavět v r. 1848 (byla to revoluční léta, kdy se již usilovalo o zrovnoprávnění církví) za Josefa Kubíka, který však ke konci života konvertoval ke katolictví. Kostel byl dokončen v roce 1856 za faráře Františka Šilera a 9. listopadu posvěcen.
Nejdéle v Prusinovicích působil farářBohumil Emanuel Gerža (1860- 1890).
Zemřel v roce 1891 a je pochován na evangelickém prusinovickém hřbitově. Působil již v době, kdy evangelická církev byla zrovnoprávněna s církví katolickou ( stalo se tak vydáním protestantského patentu v roce 1861). Za Geržova působení byly v kostele instalovány varhany, sbor dostal od pruského polního maršála hraběte von Wrangela zvon a kalich s patenou k vysluhování Večeře Páně. Na zvonu i na kalichu je napsáno věnování. Bylo to za dob prusko-rakouské války a prušští vojáci tehdy chodili na bohoslužby do prusinovického evangelického kostela. Druhý zvon zakoupil evangelický sbor a bylo mu povoleno, aby zvon nesl jméno císaře Františka Josefa I. V roce 1942 za okupace byl však tento zvon Němci zrekvírován. V době působení faráře Gerži byla v r. 1868 postavena evangelická fara.
Na počátku 20. století působil ve sboru 19 let farář Josef Sypták, který mezi evangelíky, zvláště mezi evangelickou mládeží, požíval velkou úctu a respekt. V r. 1924 vydal knihu nazvanou Nová postila (Výklady Písma svatého na každý den v roce). V roce 1935 s farářem Karlem V. Pavlincem se část členů prusinovického sboru odtrhla a vytvořila sbor Jednoty bratrské v Holešově.
V padesátých letech 20. století se členové sboru rozhodli, že dosavadní faru, která trpěla vlhkostí, přestaví. Rozhodli se pro toto dílo v dobách nejhlubšího komunistického dirigismu, kdy stavební materiál se vydával na přídělové listy. Je to zázrak, že se toto dílo podařilo. Komunističtí bossové zabránili pouze tomu, aby se fara stavěla na patro. Tenkrát nebyl ve sboru žádný farář, sbor byl administrován z Rusavy, takže celé dílo spočívalo na bedrech prusinovického staršovstva. Nová fara byla otevřena v r. 1954. Prvním farářem v nové faře byl Oldřich Videman. Za jeho působení byla nově pokryta věž kostela.
V roce 1968 nastává období politického probuzení. Tehdy ve sboru působi Jiří Staněk. Znovu byla obnovena činnost skautingu a farář Staněk spolu s rusavským farářem Bohuslavem Vikem se v této činnosti angažoval. Za jeho působení byl zrekonstruován interiér kostela. Tato rekonstrukce byla provedena podle návrhu faráře a výtvarníka Jiřího Zejfarta. Práci provedla jihlavská firma Umělecká řemesla. V této době se také konala úprava evangelického hřbitova.
V roce 1980 nastoupil v prusinovickém sboru farář Ludvík Svoboda, který přišel z Černošína v západních Čechách. V tomto období v roce 1982 byla provedena nadstavba farní budovy, v r. 1987 bylo v kostele instalováno teplovodní topení, v r. 1991 byla provedena generální oprava kostela (byla zhotovena nová fasáda a nová okna), v r. 1996 bylo pořízeno nové osvětlení do kostela, v r. 2003 byl interiér kostela nově vymalován a byly do něj zakoupeny nové koberce, v roce 2004 byla provedena generální oprava varhan, v roce 2006 se začalo s generální opravou fary, která byla v roce 2008 dokončena. V roce 2009 pak zhotovena nová střecha kostela za 935 tis Kč a velmi obětavé spolupráce místních věřících. V roce 2010 vstřídal pana faráře Svobodu, který odešel do důchodu, pan Mgr. Leoš Mach.
Českobratrská církev evangelická vznikla v roce 1918 spojením církve helvetské a luterské, které v naší zemi byly od dob tolerance. Navazuje na církev husitskou a Jednotu bratrskou z dob předbělohorských. Evangelický sbor v Prusinovicích patří do Východomoravského seniorátu, který sdružuje 27 sborů. Káže se nejen v sídle sboru, ale i ve dvou kazatelských stanicích, v Holešově (tam se konají bohoslužby ve sborovém domě Jednoty bratrské) a v Bystřici p. H. (tam evangelickému sboru propůjčila kapli sv. Vavřince Církev římskokatolická). Ke sboru patří obce v okolí Holešova a Bystřice p. H.
Evangelický sbor je veden staršovstvem, které má kromě faráře 12 členů. Farář je jedním z členů staršovstva. Vedle faráře je statutárním zástupcem sboru také i kurátor.
Členové staršovstva jsou voleni sborem na 6 let.
Staršovstvo bylo zvoleno v r. 2008. Jeho členy jsou:
kurátor: Ing. Jaroslav Ambróš Prusinovice 261
náměstek kurátora a pokladní: MVDr. Drahoslava Sklenářová Prusinovice 59
účetní: Němcová Marie Tučapy 21
hospodář: Milan Sklenář Prusinovice 233
členové:
Adamec Josef Chvalčov, Pod Hostýnem 819
Adámek Ivan Holešov- Dobrotice 95
Dohnal Jindřich Pacetluky 65
Nedbal Svatopluk Prusinovice 236
Sklenář Pavel Přílepy 265
Trhlík Jiří Tučapy 21
Zháněl Petr Holešov, Palackého 493
Bohoslužby:
Prusinovice: každou neděli v 10 hod. v prusinovickém kostele
Bystřice pod Hostýnem: (kaple sv. Vavřince v Havlíčkově ulici)
druhou a čtvrtou neděli v měsíci v 8,30 hod.
Holešov: ( sborový dům Jednoty bratrské v Nerudově ulici)
druhou a čtvrtou neděli v měsíci ve 14 hod.
Další setkání v týdnu:
Pondělí 14hod Holešov - náboženství
Středa 14hod a 16,30hod Prusinovice - náboženství
Každý druhá středa v měsíci 19hod večerní biblické povídání
Čtvrtek 17hod setkání nad Biblí
Křest zavazuje nejenom rodiče, ale i celý sbor k tomu, aby děti, které byly pokřtěné, vedl ke Kristu. Proto pro děti konáme vyučování náboženství ve školách, nedělní bohoslužby, kterým říkáme Nedělní škola a biblické hodiny pro mládež. Také i pro dospělé konáme biblické hodiny. Do všech těchto shromáždění zveme nejen členy sboru, ale všechny, kteří by se chtěli seznámit s biblí a křesťanskou vírou.
Sbor je otevřen ekumenické spolupráci a také i všem, kteří jsou ochotni přemýšlet o hodnotách, jež křesťanství nabízí.
Po změně politických poměrů v r. 1989 se sbor zapojuje do dění v obci. Evangelický farář byl od r. 1990 16 let členem obecního zastupitelstva a také i jiní členové sboru se na práci zastupitelstva podíleli a podílejí.
V roce 2008 se sbor podílel na oslavách obce- svěcení praporu a znaku obce, do budoucna chce tak společně se všemi věřícími v obci pokojně šířit evangelium Ježíše Krista a vzájemný život v lásce bratří a sester v Kristu Ježíši.
Sbor v červnu 2008 poděkoval dlouholetému faráři Mgr. Ludvíku Svobodovi za jeho věrnou službu. Bratr farář Mgr. Ludvík Svoboda zůstává ve sboru, bydlí hned za kostelem, v současnosti je farářem v evangelickém sboru na nedaleké Rusavě.
K 1.červenci 2008 se do sboru přistěhoval se svou rodinou nový prusinovický farář Mgr.Leoš Mach, přišel z Východních Čech ze sboru ve Vysokém Mýtě, kde sloužil evangeliem přes 11let.
Rádi zodpovíme dotazy, které se týkají činnosti sboru anebo dotazy, které se týkají církve, křesťanství či víry. Adresa, na níž je možno vést rozhovory, domluvit si návštěvy či schůzky:
Mgr. Leoš Mach, Prusinovice, Přerovská 174, telefon: 571 892 194, mobil: 724 739 686
e-mail: leosmach@seznam.cz
Evangelíci v Prusinovicích navazují na České bratry, kteří měli svůj sbor v této obci v době předbělohorské. K Jednotě bratrské se hlásili páni, kteří v Prusinovících vládli. Byl to rod pánů z Víckova. Jejich náhrobky jsou umístěny na zdech katolického kostela sv. Kateřiny. Kostel však nebyl původně zasvěcen sv. Kateřině, protože hlavní věž postavil a kostel obnovil r. 1601 Arkleb z Víckova, člen Jednoty bratrské, který jej zasvětil "ke cti a chvále blahoslavené Trojice svaté".
Po bitvě na Bílé hoře (1620) Jednota bratrská v obci zaniká, Bohunce z Víckova je majetek zkonfiskován a její manžel Václav Bítovský z Bítova je v roce 1628 popraven v Brně, protože v době třicetileté války se zapojil do bojů v dánském vojsku na straně protestantské.
Nastává období tuhé protireformace. V roce 1777 byl na Hostýně vyhlášen "falešný" toleranční patent, který dosvědčil, že na Valašsku protireformační činnost nebyla zcela úspěšná, mnozí zůstali věrni "víře otců" a přihlásili se k evangelické církvi. Někteří z těch, kteří tomuto "falešnému" patentu uvěřili, byli pak pronásledováni. Vyhlášení pravého tolerančního patentu však na sebe už nenechalo dlouho čekat. Došlo k tomu 13. října 1781 a vyhlásil jej císař Josef II. V obcích, v nichž se k evangelické víře přihlásí 500 osob nebo 100 rodin, mohl být vytvořen evangelický sbor. Bylo však možno přihlásit se jen ke světovým evangelickým vyznáním, tj. buď k luterskému (augsburskému) či reformovanému (kalvínskému, helvetskému). Evangelická církev byla pouze tolerována, trpěna, nebyla rovnoprávná s církví katolickou.
Prusinovičtí evangelíci hned po vydání tolerančního patentu vytvořili sbor, přihlásili se k vyznání luterskému a už v r. 1782 si přivezli ze Slovenska prvního svého faráře.
V roce 1789 však přešli k helvetské konfesi. Za prvního reformovaného faráře Štěpána Kulifaye byla v r. 1791 postavena na Kuchyňce prostorná modlitebna.
Je třeba říci, že mezi katolickou a evangelickou stranou docházelo k mnoha rozepřím a bojům. Nejkritičtějším obdobím byla léta 1800 - 1822, kdy sbor byl buď neobsazen či nedostatečně obsazen farářem, takže se zdálo, že již zanikne.
Situace se však stabilizovala a sbor začal pomýšlet na stavbu kostela. První přípravy se konaly za faráře Jana Šilera. Za jeho působení chodili však do evangelické modlitebny katolíci z Kyselovic, kteří ještě podle tolerančních zákonů nebyli propuštěni z katolické církve. Tím, že jejich účasti při bohoslužbách nezabránil, porušil Šiler toleranční zákony,
byl suspendován, pak odvezen na Špilberk, později do psychiatrického zařízení, prý "na základě pozorování o jeho duševním poblouznění a náboženském šílenství".
Prusinovický kostel se začal stavět v r. 1848 (byla to revoluční léta, kdy se již usilovalo o zrovnoprávnění církví) za Josefa Kubíka, který však ke konci života konvertoval ke katolictví. Kostel byl dokončen v roce 1856 za faráře Františka Šilera a 9. listopadu posvěcen.
Nejdéle v Prusinovicích působil farářBohumil Emanuel Gerža (1860- 1890).
Zemřel v roce 1891 a je pochován na evangelickém prusinovickém hřbitově. Působil již v době, kdy evangelická církev byla zrovnoprávněna s církví katolickou ( stalo se tak vydáním protestantského patentu v roce 1861). Za Geržova působení byly v kostele instalovány varhany, sbor dostal od pruského polního maršála hraběte von Wrangela zvon a kalich s patenou k vysluhování Večeře Páně. Na zvonu i na kalichu je napsáno věnování. Bylo to za dob prusko-rakouské války a prušští vojáci tehdy chodili na bohoslužby do prusinovického evangelického kostela. Druhý zvon zakoupil evangelický sbor a bylo mu povoleno, aby zvon nesl jméno císaře Františka Josefa I. V roce 1942 za okupace byl však tento zvon Němci zrekvírován. V době působení faráře Gerži byla v r. 1868 postavena evangelická fara.
Na počátku 20. století působil ve sboru 19 let farář Josef Sypták, který mezi evangelíky, zvláště mezi evangelickou mládeží, požíval velkou úctu a respekt. V r. 1924 vydal knihu nazvanou Nová postila (Výklady Písma svatého na každý den v roce). V roce 1935 s farářem Karlem V. Pavlincem se část členů prusinovického sboru odtrhla a vytvořila sbor Jednoty bratrské v Holešově.
V padesátých letech 20. století se členové sboru rozhodli, že dosavadní faru, která trpěla vlhkostí, přestaví. Rozhodli se pro toto dílo v dobách nejhlubšího komunistického dirigismu, kdy stavební materiál se vydával na přídělové listy. Je to zázrak, že se toto dílo podařilo. Komunističtí bossové zabránili pouze tomu, aby se fara stavěla na patro. Tenkrát nebyl ve sboru žádný farář, sbor byl administrován z Rusavy, takže celé dílo spočívalo na bedrech prusinovického staršovstva. Nová fara byla otevřena v r. 1954. Prvním farářem v nové faře byl Oldřich Videman. Za jeho působení byla nově pokryta věž kostela.
V roce 1968 nastává období politického probuzení. Tehdy ve sboru působi Jiří Staněk. Znovu byla obnovena činnost skautingu a farář Staněk spolu s rusavským farářem Bohuslavem Vikem se v této činnosti angažoval. Za jeho působení byl zrekonstruován interiér kostela. Tato rekonstrukce byla provedena podle návrhu faráře a výtvarníka Jiřího Zejfarta. Práci provedla jihlavská firma Umělecká řemesla. V této době se také konala úprava evangelického hřbitova.
V roce 1980 nastoupil v prusinovickém sboru farář Ludvík Svoboda, který přišel z Černošína v západních Čechách. V tomto období v roce 1982 byla provedena nadstavba farní budovy, v r. 1987 bylo v kostele instalováno teplovodní topení, v r. 1991 byla provedena generální oprava kostela (byla zhotovena nová fasáda a nová okna), v r. 1996 bylo pořízeno nové osvětlení do kostela, v r. 2003 byl interiér kostela nově vymalován a byly do něj zakoupeny nové koberce, v roce 2004 byla provedena generální oprava varhan, v roce 2006 se začalo s generální opravou fary, která byla v roce 2008 dokončena. V roce 2009 pak zhotovena nová střecha kostela za 935 tis Kč a velmi obětavé spolupráce místních věřících. V roce 2010 vstřídal pana faráře Svobodu, který odešel do důchodu, pan Mgr. Leoš Mach.
Českobratrská církev evangelická vznikla v roce 1918 spojením církve helvetské a luterské, které v naší zemi byly od dob tolerance. Navazuje na církev husitskou a Jednotu bratrskou z dob předbělohorských. Evangelický sbor v Prusinovicích patří do Východomoravského seniorátu, který sdružuje 27 sborů. Káže se nejen v sídle sboru, ale i ve dvou kazatelských stanicích, v Holešově (tam se konají bohoslužby ve sborovém domě Jednoty bratrské) a v Bystřici p. H. (tam evangelickému sboru propůjčila kapli sv. Vavřince Církev římskokatolická). Ke sboru patří obce v okolí Holešova a Bystřice p. H.
Evangelický sbor je veden staršovstvem, které má kromě faráře 12 členů. Farář je jedním z členů staršovstva. Vedle faráře je statutárním zástupcem sboru také i kurátor.
Členové staršovstva jsou voleni sborem na 6 let.
Staršovstvo bylo zvoleno v r. 2008. Jeho členy jsou:
kurátor: Ing. Jaroslav Ambróš Prusinovice 261
náměstek kurátora a pokladní: MVDr. Drahoslava Sklenářová Prusinovice 59
účetní: Němcová Marie Tučapy 21
hospodář: Milan Sklenář Prusinovice 233
členové:
Adamec Josef Chvalčov, Pod Hostýnem 819
Adámek Ivan Holešov- Dobrotice 95
Dohnal Jindřich Pacetluky 65
Nedbal Svatopluk Prusinovice 236
Sklenář Pavel Přílepy 265
Trhlík Jiří Tučapy 21
Zháněl Petr Holešov, Palackého 493
Bohoslužby:
Prusinovice: každou neděli v 10 hod. v prusinovickém kostele
Bystřice pod Hostýnem: (kaple sv. Vavřince v Havlíčkově ulici)
druhou a čtvrtou neděli v měsíci v 8,30 hod.
Holešov: ( sborový dům Jednoty bratrské v Nerudově ulici)
druhou a čtvrtou neděli v měsíci ve 14 hod.
Další setkání v týdnu:
Pondělí 14hod Holešov - náboženství
Středa 14hod a 16,30hod Prusinovice - náboženství
Každý druhá středa v měsíci 19hod večerní biblické povídání
Čtvrtek 17hod setkání nad Biblí
Křest zavazuje nejenom rodiče, ale i celý sbor k tomu, aby děti, které byly pokřtěné, vedl ke Kristu. Proto pro děti konáme vyučování náboženství ve školách, nedělní bohoslužby, kterým říkáme Nedělní škola a biblické hodiny pro mládež. Také i pro dospělé konáme biblické hodiny. Do všech těchto shromáždění zveme nejen členy sboru, ale všechny, kteří by se chtěli seznámit s biblí a křesťanskou vírou.
Sbor je otevřen ekumenické spolupráci a také i všem, kteří jsou ochotni přemýšlet o hodnotách, jež křesťanství nabízí.
Po změně politických poměrů v r. 1989 se sbor zapojuje do dění v obci. Evangelický farář byl od r. 1990 16 let členem obecního zastupitelstva a také i jiní členové sboru se na práci zastupitelstva podíleli a podílejí.
V roce 2008 se sbor podílel na oslavách obce- svěcení praporu a znaku obce, do budoucna chce tak společně se všemi věřícími v obci pokojně šířit evangelium Ježíše Krista a vzájemný život v lásce bratří a sester v Kristu Ježíši.
Sbor v červnu 2008 poděkoval dlouholetému faráři Mgr. Ludvíku Svobodovi za jeho věrnou službu. Bratr farář Mgr. Ludvík Svoboda zůstává ve sboru, bydlí hned za kostelem, v současnosti je farářem v evangelickém sboru na nedaleké Rusavě.
K 1.červenci 2008 se do sboru přistěhoval se svou rodinou nový prusinovický farář Mgr.Leoš Mach, přišel z Východních Čech ze sboru ve Vysokém Mýtě, kde sloužil evangeliem přes 11let.
Rádi zodpovíme dotazy, které se týkají činnosti sboru anebo dotazy, které se týkají církve, křesťanství či víry. Adresa, na níž je možno vést rozhovory, domluvit si návštěvy či schůzky:
Mgr. Leoš Mach, Prusinovice, Přerovská 174, telefon: 571 892 194, mobil: 724 739 686
e-mail: leosmach@seznam.cz
CÍRKEV ŘÍMSKOKATOLICKÁ
Ve středu obce, na rozcestí silnic do Přerova, Bystřice pod Hostýnem a Holešova, stojí katolický kostel sv. Kateřiny. Je starobylý a několikrát přestavěný. Nejstarší, snad původní část kostela je loď, novější je věž a nejmladší je nové kněžiště (presbytář) a obě boční kaple. Věž dal postavit a kostel obnovit roku 1601 pan Arkleb z Víckova. Kostel měl hrobku, kde se pochovávali příslušníci rodu Víckova. Za starodávna prý vedla ze zámku tajná chodba do kostela.K přestavbě kostela došlo v letech 1866 - 1867. Ze starého kostela zbyly pouze základy a zdi až po okna. Přestavěna byla příční loď a nový presbytář, čímž došlo ke zvětšení kostela o dobrou polovinu. Také věž byla zvýšena na 36 m. O důkladné opravy se zasloužil především farář Vincenc Sedlák. Stavbu provedl Emanuel Zapletal z Přerova. Při opravách presbyteria starého kostela se našly v hadérce zabalené peníze ze špatného stříbra z doby Ferdinanda II., ve staré báni byla nalezena listina, která byla vložena do báně nové. V roce 1867 byly instalovány varhany od Antonína Hanačíka ze Zlína. Na věži byli tři zvony. V době první světové války roku 1917 byly odvedeny státu pro válečné účely, avšak roku 1922 byl díky sbírce farníků pořízen zvon nový.
V roce 1925 byla vyměněna zteřelá střecha věže za novu, opraven číselník hodin, opraveno a zalíčeno zdivo věže. Další opravy se uskutečnily v roce 1975, kdy nátěr střechy, okapových rour a opravy fasády byly provedeny brigádnicky občany obce a do věže byly vsazeny nové věžní hodiny. Oprava kostela proběhla také v roce 1986, a v roce 1992 se uskutečnila výměna věžních hodin a byla provedena montáž nových elektronických hodin.
Zvenku je v obvodovém plášti kostela zasazen soubor historických náhrobků z období pozdní gotiky a renesance.
Od roku 1864 se vystřídalo na farnosti několik kněží. Působili zde Vincenc Sedlák, Josef Lužný, Rudolf Fryčaj, František Glogar, Vincenc Vaněk, Jan Stojaspal, Josef Poles, Jan Slíva, Jan Vinkler a Mariusz Sienkowski. Po dobu nemoci P. Polese zastupovali ve farnosti kněží z Holešova František Alex, Emil Matůšů, Jiří Špaček a Jaroslav Šíma. Ve farnosti působilo také několik kaplanů zejména
v době I. světové války a těsně po ní. Byli to Inocenc Kuchař, Augustin Horák, František Havlíček, František Klos, Augustin Janíček a Josef Izák.
V současné době vykonává kněžskou službu ve farnosti P. Marek Výleta. Bohoslužby se v kostele konají vždy v pondělí a ve čtvrtek od 18.00 hod a v neděli v 9.45 hod.
Jako místo posledního odpočinku katolických věřících slouží katolický hřbitov, který je umístěn zhruba 400 metrů od kostela. Dominantou hřbitova je krásná rozložitá lípa, v jejímž stínu v letním období rádi spočinou návštěvníci hřbitova.
Velkým svátkem nejen pro věřící, ale i pro ostatní občany obce bylo vysvěcení občana Prusinovic Pavla Vichlendy knězem. Událo se tak v roce 1997 a byla to velká sláva.
Při posledním sčítání lidu v roce 2001 se přihlásilo k římskokatolickému vyznání 728 občanů obce.
Sbor dobrovolných hasičů
text text text text text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text text
text text text text text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text text
Současnost.
text text text text text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text text
Vybavení sboru.
text text text text text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text text
Historie
text text text text text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text texttext text text
